VÁPNÍK, VÁPNĚNÍ PŮDY
Vápník je důležitým biogenním prvkem, který působí významně na utváření a udržení příznivých fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Má pozitivní vliv na sorpci a rozpustnost živin, na změnu půdní reakce (pH), kladně ovlivňuje strukturu půdy (pórovitost, průsak vody), omezuje rozpustnost těžkých kovů, neutralizuje některé škodlivé kyseliny. Podporuje aktivitu mikroorganismů.
K odčerpání vápníku z půdy dochází intenzivním pěstováním rostlin, jeho obsah v půdě klesá i vyplavováním při zavlažování a při používání kyselých hnojiv (tzn. všechna dusíkatá hnojiva s výjimkou dusíkatého vápna a ledku vápenatého). Pro vápnění půdy je vhodné období podzimu, zimy a časného jara, optimální interval vápnění je 1x za 3 – 4 roky, v sadech 1x za 8 let. Vápnění neprovádíme v kombinaci s chlévským hnojem (vyprchal by dusík ve formě čpavku), superfosfátem a dusíkatými hnojivy.
Vápnění: pro výpočet dávky vápna je nutné zohlednit složení a pH půdy dané lokality a nároky konkrétního druhu plodiny na minerální výživu.
Periodické: udržovací, s ohledem na množství vápníku odčerpaného plodinami, ztráty vymýváním a používáním kyselých hnojiv. Průměrná dávka je 220kg CaO/ha, což odpovídá cca 400kg CaCO3/ha půdy. Vápnění nevyžadují pouze půdy s vyšším obsahem uhličitanů (nad 0,3 %). Meliorační (ozdravovací): jednorázové, upravuje fyzikální a chemické složení jako důsledek nepříznivého pH (na velmi kyselých půdách), v dávkách max. 1,2 – 2t CaO/ha, což odpovídá 5 – 6t CaCO3/ha půdy. Opatření je podmínkou zvýšení půdní úrodnosti při předvýsadbové přípravě vinohradů, sadů a chmelnic, dávka se přepočítává na hloubku, na kterou se provádí příprava.
Celkový obsah vápníku v půdě se pohybuje v rozmezí od 0,15 % do 6%, vápník se vyskytuje jako:
Nevýměnný: 97 až 99 %, nachází se v primárních a sekundárních minerálech, na těžce rozpustných horninotvorných nerostech (dolomity, vápence), je součástí uhličitanů.
Výměnný: fyzikálně-chemicky absorbovaný na půdní koloidní komplex, organické koloidy adsorbují relativně více Ca2+ než koloidy minerální. Ionty Ca2+ ve výměnné formě jsou pro rostliny lehce přístupné a zvláště významné pro tvorbu drobtovité struktury půdy.
Vodorozpustný: součást půdního roztoku, je dobře pohyblivý – ztráty vlivem vyplavování, (představuje především sloučeniny vápníku s jednomocnými anionty (CaCI2, Ca(NO3)2, Ca HCO3)2).
pH, vodíkový exponent je číslo, kterým se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele či naopak zásaditě (alkalicky). Půdní reakce je dána přítomností a aktivitou iontů vodíku H+. Jedná se o logaritmickou stupnici s běžně užívanými hodnotami od 0 do 14, přitom neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7. |
půdy |
vyšší jak 7,7 |
silně alkalické |
7,3 – 7,7 |
alkalické |
6,6 – 7,2 |
neutrální |
5,1 – 6,5 |
slabě kyselé |
4,6 - 5 |
kyselé |
nižší jak 4,4 |
silně kyselé |
Vysoká půdní reakce snižuje přijatelnost živin Fe, Mn, B.
Neutrální až mírně kyselá reakce, ideální půdy pro zahradu, struktura - je velmi příznivá, neutrální pH podporuje biologickou aktivitu. Kyselost půdy má vliv na fixaci půdního dusíku hlízkovitými bakteriemi. Optimum je pH 6 -6,5. Optimální pH půdy pro rozklad organických látek je pH 7, v kyselém prostředí je vývoj bakterií omezen.
Nízká půdní reakce brzdí růst rostlin, zhoršuje strukturu půdy (půda se slévá, vzniká povrchový „škraloup“), snižuje se činnost žížal a mikroorganismů, snižuje se přijatelnost živin P, Mg, Mo.
Rostliny podle nároků na pH půdy:
acidofilní rostliny - vyžadují kyselé půdy s pH nižším než 6,7 do této skupiny patří:
- silně acidofilní rostliny preferují pH 3,5-4 ( brusnice borůvka), pH 4,1-4,5 (vřesovec)
- acidofilní rostliny preferují pH 4,5-5,4 (vlčí bob)
- slabě acidofilní rostliny preferují pH 5,5-6,4 (žito, pohanka, brambor).
neutrofilní rostliny pro většinu rostlin je optimální pH 6-7,5.
bazifilní rostliny vyžadují půdy s pH větším než 7,2 (ječmen, vojtěška).
Rostliny přijímají vápník ve formě kationtu Ca2+, výhradním transportním systémem přes xylém, díky čemuž je vápník méně pohyblivým elementem uvnitř rostliny. Proto rostliny vyžadují jeho pravidelný přísun z vnějšího prostředí po celé vegetační období. Ve formě iontu Ca2+ podporuje buněčné dělení, stabilizuje buněčné membrány a stěny, ovlivňuje nepřímo aktivitu enzymů, neutralizuje a váže některé organické kyseliny, podporuje tvorbu kořenů a kořenového vlášení, klíčivost semen, zvyšuje odolnost proti chorobám, škůdcům a mrazu. Množství vápníku v rostlině je ovlivněno zejména podmínkami stanoviště, druhem plodiny, stářím a jednotlivými orgány rostliny a kondicí transportního systému. Nároky na vápník neodpovídají vždy vztahu k půdní reakci. Různé druhy rostlin mají různou potřebu vápníku.
Projevy nadbytku Ca2+:
- Negativní působení na přijatelné formy některých prvků, např. železa, hořčíku, což se projeví chlorózou listů.
- Škodí rostlinám acidofilním (např. brusnice borůvka).
- Způsobuje choroby: u celeru a řepy způsobuje srdéčkovou hnilobu, u révy vinné žloutenku.
Projevy nedostatku Ca2+:
- Poruchy na kořenovém systému (krátké kořeny, snížená tvorba kořenového vlášení, slizovatění, odumírání,…)
- Blednutí okrajů listů těsně za špičkami, kroucení, hnědnutí nervatury a tmavé nekrózy ve střední části čepele, chlorotická kropenatost mladých listů.
- Poškození stonku – vyloučení sklovitého sekretu na hypokotylu, poškození směrem ke kořenům, rostlina se na zaškrcení ohýbá.
- Sterilní pyl (prázdné plevy u obilovin).
- Silně brzděna tvorba semen a plodů, zasychání, pihovatost a hniloba plodů.
- Často může být nedostatek vápníku u rostlin výsledkem nízké transpirace celé rostliny nebo postižené tkáně.
Výživa zahradních plodin vápníkem:
- Košťáloviny (zelí, květák, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kedlubny, brokolice, pekingské zelí): náročné na Ca2+, vápníme na podzim, popř. 2-3 týdny před výsevem.
- Cibulová zelenina (cibule, česnek, pórek) snesou čerstvé vápnění, u pažitky lépe vápnit k předplodině.
- Kořenová zelenina (mrkev, petržel, křen, pastinák, ředkvička, černý kořen) – vápníme v předcházejícím roce na podzim. U celeru a řepy je nutné aplikovat vápno již k předplodině (jinak hrozí srdéčková hniloba).
- Plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky, melouny, baklažány, tykve) – náročné na vápník, ale citlivé k přímému vápnění – vápníme na podzim nebo k předplodině.
- Listová zelenina (saláty, špenát čínské zelí) – ve vyvápněné půdě, špenát snese i čerstvé vápnění.
- Luskoviny: náročné na vápník, vápnit nejlépe na podzim (vápnění před setím zhoršuje vařivost semen).
- Vinice, chmelnice, sady: s přihlédnutím k druhu půdy a její reakci pH, mají nejvyšší nároky na Ca2+ peckoviny (meruňky, broskvoně, višně, třešně) a rybíz, méně jádroviny (jabloně, hrušně) a drobné bobuloviny (angrešt a jahody).
- Není vhodné vápnit těsně před pěstováním brambor, rebarbory, kukuřice.
- Nevápníme ke kyselomilným (acidofilním) rostlinám: borůvky, brusinky aj., z okrasných azalky, rododendrony, vřesy,…
V naší produktové nabídce najdete White Pearl - granulované vápno, křídovec. Aplikace je vhodná po hlavní sklizni, v posklizňovém zpracování půdy a promíchání v orniční vrstvě půdy, do vzešlého porostu v podzimních nebo časně jarních měsících. Nepůsobí poškození porostu popálením a optimalizuje pH. Je vyrobeno z geologicky mladších vápenatých hornin, které jsou měkké a porézní. Lépe se rozpouštějí v půdním roztoku, už za přítomnosti malého množství vody tvoří suspenzi, která systematicky klesá do hlubších půdních vrstev. Tudíž je možné aplikovat i v době vegetace. Vyznačuje se rychlou neutralizací půdy, (za příznivých podmínek i během několika týdnů), neutralizační efekt zaniká nejčastěji po 3-4 letech.
Půdní vápník není vždy přenášen až do plodů, proto se doporučuje během vegetace aplikace na list. Pro tyto účely lze z naší nabídky využít Folicat-Ca – tekuté hnojivo s vysokým obsahem vápníku, obohacené o dusík, hořčík a mikroelementy. Zdravý asimilační aparát rostlin zaručuje správný průběh fotosyntézy a vysoký výnos. Vápník chrání plody před hrozícími fyziologickými chorobami u slupek a dužniny, získáte větší, rovnoměrné plody bez prasklin, korkovatění a popálenin. Folicat-Ca doporučujeme pro veškeré zemědělské plodiny, zeleninu, v sadařství, pro drobné bobuloviny i révu vinnou.
Dusíkaté vápno – dusíkaté hnojivo s nejvyšším obsahem vápníku ve vodorozpustné formě, která je okamžitě využitelná rostlinami. Perlka stimuluje a podporuje biologickou aktivitu půdy, lépe se rozvíjí kořenové vlášení, svými vlastnostmi chrání rostliny proti nežádoucím škůdcům a chorobám.