Jsme český výrobce

VÁPNÍK, VÁPNĚNÍ PŮDY

Vápník je důležitým biogenním prvkem, který působí významně na utváření a udržení příznivých fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Má pozitivní vliv na sorpci a rozpustnost živin, na změnu půdní reakce (pH), kladně ovlivňuje strukturu půdy (pórovitost, průsak vody), omezuje rozpustnost těžkých kovů, neutralizuje některé škodlivé kyseliny. Podporuje aktivitu mikroorganismů.

rake-g6d0873786_1920

K odčerpání vápníku z půdy dochází intenzivním pěstováním rostlin, jeho obsah v půdě klesá i vyplavováním při zavlažování a při používání kyselých hnojiv (tzn. všechna dusíkatá hnojiva s výjimkou dusíkatého vápna a ledku vápenatého). Pro vápnění půdy je vhodné období podzimu, zimy a časného jara, optimální interval vápnění je 1x za 3 – 4 roky, v sadech 1x za 8 let. Vápnění neprovádíme v kombinaci s chlévským hnojem (vyprchal by dusík ve formě čpavku), superfosfátem a dusíkatými hnojivy.

Vápnění: pro výpočet dávky vápna je nutné zohlednit složení a pH půdy dané lokality a nároky konkrétního druhu plodiny na minerální výživu.                                                                                                                                                      

Periodické: udržovací, s ohledem na množství vápníku odčerpaného plodinami, ztráty vymýváním a používáním kyselých hnojiv. Průměrná dávka je 220kg CaO/ha, což odpovídá cca 400kg CaCO3/ha půdy.  Vápnění nevyžadují pouze půdy s vyšším obsahem uhličitanů (nad 0,3 %).                                                                           Meliorační (ozdravovací): jednorázové, upravuje fyzikální a chemické složení jako důsledek nepříznivého pH (na velmi kyselých půdách), v dávkách max. 1,2 – 2t CaO/ha, což odpovídá 5 – 6t CaCO3/ha půdy. Opatření je podmínkou zvýšení půdní úrodnosti při předvýsadbové přípravě vinohradů, sadů a chmelnic, dávka se přepočítává na hloubku, na kterou se provádí příprava.

Celkový obsah vápníku v půdě se pohybuje v rozmezí od 0,15 % do 6%, vápník se vyskytuje jako:

Nevýměnný: 97 až 99 %, nachází se v primárních a sekundárních minerálech, na těžce rozpustných horninotvorných nerostech (dolomity, vápence), je součástí uhličitanů.   

Výměnný: fyzikálně-chemicky absorbovaný na půdní koloidní komplex, organické koloidy adsorbují relativně více Ca2+ než koloidy minerální. Ionty Ca2+ ve výměnné formě jsou pro rostliny lehce přístupné a zvláště významné pro tvorbu drobtovité struktury půdy. 

Vodorozpustný: součást půdního roztoku, je dobře pohyblivý – ztráty vlivem vyplavování, (představuje především sloučeniny vápníku s jednomocnými anionty (CaCI2, Ca(NO3)2, Ca HCO3)2).

 

pH, vodíkový exponent je číslo, kterým se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele či naopak zásaditě (alkalicky). Půdní reakce je dána přítomností a aktivitou iontů vodíku H+. Jedná se o logaritmickou stupnici s běžně užívanými hodnotami od 0 do 14, přitom neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7.

půdy

vyšší jak 7,7 

silně alkalické

7,3 – 7,7

alkalické

6,6 – 7,2

neutrální

5,1 – 6,5

slabě kyselé

4,6 - 5

kyselé

nižší jak 4,4

silně kyselé

 

Vysoká půdní reakce snižuje přijatelnost živin Fe, Mn, B. 

Neutrální až mírně kyselá reakce, ideální půdy pro zahradu, struktura - je velmi příznivá, neutrální pH podporuje biologickou aktivitu. Kyselost půdy má vliv na fixaci půdního dusíku hlízkovitými bakteriemi. Optimum je pH 6 -6,5. Optimální pH půdy pro rozklad organických látek je pH 7, v kyselém prostředí je vývoj bakterií omezen.                                                                                                                   

Nízká půdní reakce brzdí růst rostlin, zhoršuje strukturu půdy (půda se slévá, vzniká povrchový „škraloup“), snižuje se činnost žížal a mikroorganismů, snižuje se přijatelnost živin P, Mg, Mo.  

Rostliny podle nároků na pH půdy

acidofilní rostliny - vyžadují kyselé půdy s pH nižším než 6,7 do této skupiny patří:

 - silně acidofilní rostliny preferují pH 3,5-4 ( brusnice borůvka), pH 4,1-4,5 (vřesovec)

 - acidofilní rostliny preferují pH 4,5-5,4 (vlčí bob)

 - slabě acidofilní rostliny preferují pH 5,5-6,4 (žito, pohanka, brambor).   

neutrofilní rostliny pro většinu rostlin je optimální pH 6-7,5.    

bazifilní rostliny vyžadují půdy s pH větším než 7,2 (ječmen, vojtěška).

Rostliny přijímají vápník ve formě kationtu Ca2+, výhradním transportním systémem přes xylém, díky čemuž je vápník méně pohyblivým elementem uvnitř rostliny. Proto rostliny vyžadují jeho pravidelný přísun z vnějšího prostředí po celé vegetační období. Ve formě iontu Ca2+ podporuje buněčné dělení, stabilizuje buněčné membrány a stěny, ovlivňuje nepřímo aktivitu enzymů, neutralizuje a váže některé organické kyseliny, podporuje tvorbu kořenů a kořenového vlášení, klíčivost semen, zvyšuje odolnost proti chorobám, škůdcům a mrazu. Množství vápníku v rostlině je ovlivněno zejména podmínkami stanoviště, druhem plodiny, stářím a jednotlivými orgány rostliny a kondicí transportního systému. Nároky na vápník neodpovídají vždy vztahu k půdní reakci. Různé druhy rostlin mají různou potřebu vápníku.

Projevy nadbytku Ca2+:

  • Negativní působení na přijatelné formy některých prvků, např. železa, hořčíku, což se projeví chlorózou listů.
  • Škodí rostlinám acidofilním (např. brusnice borůvka).
  • Způsobuje choroby: u celeru a řepy způsobuje srdéčkovou hnilobu, u révy vinné žloutenku.

Projevy nedostatku Ca2+:

  • Poruchy na kořenovém systému (krátké kořeny, snížená tvorba kořenového vlášení, slizovatění, odumírání,…)
  • Blednutí okrajů listů těsně za špičkami, kroucení, hnědnutí nervatury a tmavé nekrózy ve střední části čepele, chlorotická kropenatost mladých listů.
  • Poškození stonku – vyloučení sklovitého sekretu na hypokotylu, poškození směrem ke kořenům, rostlina se na zaškrcení ohýbá.
  • Sterilní pyl (prázdné plevy u obilovin).
  • Silně brzděna tvorba semen a plodů, zasychání, pihovatost a hniloba plodů.
  • Často může být nedostatek vápníku u rostlin výsledkem nízké transpirace celé rostliny nebo postižené tkáně.

 

Výživa zahradních plodin vápníkem:

  • Košťáloviny (zelí, květák, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kedlubny, brokolice, pekingské zelí): náročné na Ca2+, vápníme na podzim, popř. 2-3 týdny před výsevem.
  • Cibulová zelenina (cibule, česnek, pórek) snesou čerstvé vápnění, u pažitky lépe vápnit k předplodině.
  • Kořenová zelenina (mrkev, petržel, křen, pastinák, ředkvička, černý kořen) – vápníme v předcházejícím roce na podzim. U celeru a řepy je nutné aplikovat vápno již k předplodině (jinak hrozí srdéčková hniloba).
  • Plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky, melouny, baklažány, tykve) – náročné na vápník, ale citlivé k přímému vápnění – vápníme na podzim nebo k předplodině.
  • Listová zelenina (saláty, špenát čínské zelí) – ve vyvápněné půdě, špenát snese i čerstvé vápnění.
  • Luskoviny: náročné na vápník, vápnit nejlépe na podzim (vápnění před setím zhoršuje vařivost semen).
  • Vinice, chmelnice, sady: s přihlédnutím k druhu půdy a její reakci pH, mají nejvyšší nároky na Ca2+ peckoviny (meruňky, broskvoně, višně, třešně) a rybíz, méně jádroviny (jabloně, hrušně) a drobné bobuloviny (angrešt a jahody).
  • Není vhodné vápnit těsně před pěstováním brambor, rebarbory, kukuřice.
  • Nevápníme ke kyselomilným (acidofilním) rostlinám: borůvky, brusinky aj., z okrasných azalky, rododendrony, vřesy,…

V naší produktové nabídce najdete White Pearl - granulované vápno, křídovec. Aplikace je vhodná po hlavní sklizni, v posklizňovém zpracování půdy a promíchání v orniční vrstvě půdy, do vzešlého porostu v podzimních nebo časně jarních měsících. Nepůsobí poškození porostu popálením a optimalizuje pH. Je vyrobeno z geologicky mladších vápenatých hornin, které jsou měkké a porézní. Lépe se rozpouštějí v půdním roztoku, už za přítomnosti malého množství vody tvoří suspenzi, která systematicky klesá do hlubších půdních vrstev. Tudíž je možné aplikovat i v době vegetace. Vyznačuje se rychlou neutralizací půdy, (za příznivých podmínek i během několika týdnů), neutralizační efekt zaniká nejčastěji po 3-4 letech.

WP_zelena

 

Půdní vápník není vždy přenášen až do plodů, proto se doporučuje během vegetace aplikace na list. Pro tyto účely lze z naší nabídky využít Folicat-Ca – tekuté hnojivo s vysokým obsahem vápníku, obohacené o dusík, hořčík a mikroelementy. Zdravý asimilační aparát rostlin zaručuje správný průběh fotosyntézy a vysoký výnos. Vápník chrání plody před hrozícími fyziologickými chorobami u slupek a dužniny, získáte větší, rovnoměrné plody bez prasklin, korkovatění a popálenin. Folicat-Ca doporučujeme pro veškeré zemědělské plodiny, zeleninu, v sadařství, pro drobné bobuloviny i révu vinnou.

 

Dusíkaté vápnodusíkaté hnojivo s nejvyšším obsahem vápníku ve vodorozpustné formě, která je okamžitě využitelná rostlinami. Perlka stimuluje a podporuje biologickou aktivitu půdy, lépe se rozvíjí kořenové vlášení, svými vlastnostmi chrání rostliny proti nežádoucím škůdcům a chorobám.

pytel Perlka

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení